"Zdražování služeb, bydlení i zboží bohužel pocítíme všichni. Ekonomové navíc varují, že zdražování se hned tak nezastaví a inflace stále rychleji požírá i hodnotu našich úspor. To je to poslední, co by lidé tvrdě zasažení pandemií ještě potřebovali. Ministryně financí Schillerová i pan premiér se snaží vinu svalit na Českou centrální banku nebo zcela nelogicky opozici, experti ale upozorňují, že jasný podíl má na dané situaci i vláda. A pokud se k tomu nepostaví čelem, bude se situace jen zhoršovat. Tomu chceme zabránit," řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Inflace prudce zrychlila na 3,4 procenta. A s tím samozřejmě přichází rychlé zdražování. Meziročně služby zdražily o 3,9 procenta, zboží o 2,9 procenta a bydlení o 2,5 procenta. Komentář o zvyšující se inflaci již zveřejnil například ekonom CERGE Filip Matějka.

"Enormně rychle rostou ceny například ve službách a není se čemu divit. Právě tento sektor podnikání totiž vláda svým chaotickým zavíráním, otevíráním a nepořádkem v kompenzacích doslova přidusila. Není překvapivé, že podnikatelé potřebují nyní za své služby vyšší ceny. A očekávaný výsledek je bohužel jen další zrychlování tempa inflace i další zdražování," uvedl Bartoš, který také připomněl, že státní dluh poprvé přesáhl dva biliony korun.

"Česká republika se zadlužuje rychleji a rychleji. I Nejvyšší kontrolní úřad kritizuje vládu za neefektivní hospodaření. Téměř polovinu peněz, které šly na dluh v roce pandemie, vláda podle jeho závěrů utratila za věci, které s řešením COVID nesouvisely. Piráti a Starostové proto spolu s experty vypracovali plán, jak šílené zadlužování i zdražování zastavit. Je nutné kvůli lidem zarazit chaos a na další léta vytvořit jasný výhled, kde se omezí neefektivní rozhazování a kde se naopak chytře investuje. Základem je zlevnění provozu státu skrz digitalizaci či podpora zdravého českého hospodářství. Nutné je i tvrdě potírat korupci, která chod země prodražuje," doplnil Bartoš.

Piráti a Starostové představili již v červnu konkrétní plán, jak dosáhnout budoucnosti bez zadlužování a konsolidovat veřejné finance bez zvyšování daní.

Řítíme se do dluhové brzdy. Vláda nemá ambice hledat v rozpočtu úspory, říká Věslav Michalik

Před koronavirovou krizí se státní výdaje pohybovaly okolo 1,5 bilionu korun. Pro nadcházející rok 2022 ministryně financí plánuje výdaje státního rozpočtu ještě o 350 miliard vyšší. Podle koaličního ekonomického experta Věslava Michalika je zarážející nejen celkový nárůst výdajů o 350 miliard korun za pouhé dva roky, ale především fakt, že jde vesměs o nárůst mandatorních výdajů, nikoliv investic, které by se do státní kasy mohly jednou vrátit.

"Ministerstvo financí také zcela rezignovalo na hledání potřebných úspor. Není žádná snaha o reorganizaci státních úřadů a jejich agend. Stát za tři roky výrazně nabobtnal a nezadržitelně se blížíme k dluhové brzdě. Přitom se nabízí jednoduchá a rychlá řešení, která by mohla ušetřit státu desítky miliard jako ukončení dotací velkým firmám, které je k rozvoji nepotřebují. Bohužel by ale nemohl být tím největším příjemcem dotací premiérův Agrofert," upozornil člen vládního týmu koalice pro oblast financí Michalik a dodal: "Konsolidace veřejných financí je pro naše hnutí v současné době prioritou. Příjmy státu rostou spolu s růstem ekonomiky, proto spatřujeme cestu v podpoře fiskálních výdajů, inovací v podnikatelském prostředí, průmyslového výzkumu a infrastruktury. Pokud s tím zafixujeme výdaje ministerstev na konkrétních částkách, které budou zahrnovat zákonnou valorizaci, tak bude šance dosáhnout vyrovnaných rozpočtů v horizontu jednoho volebního období i bez úprav daňového mixu."