Všechny tyto vodní zdroje se vyznačují tím, že mají vysoký obsah organických, tzv. huminových látek. "Jsou to přírodní látky z půd. Nejsou škodlivé, ale mají hnědavé zbarvení a pro pitnou vodu se musí odstranit. Do povrchové vody se dostávají hlavně z horských rašelinišť a z rozkladu organického opadu, např. trávy, listí, jehličí, a podobně," vysvětluje Petr Porcal, hydrochemik z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR. Množství těchto látek ve vodě se také významně zvyšuje po odumření lesa v povodí nebo při delším suchu.

S tím, jak se v posledních třech dekádách příroda postupně zotavuje z kyselých dešťů, a s globální změnou klimatu roste teplota a nerovnoměrnost srážek, koncentrace těchto organických látek ve vodách narůstají a tento nárůst lze očekávat i v budoucnu. I když je to projev zlepšujícího se životního prostředí, rostoucí množství těchto látek bude narážet na kapacitní limity ve stávajících úpravnách vody. Proto bude nutné rekonstruovat technologické linky či optimalizovat provoz úpraven pitné vody.

"Snažíme se popsat, kam až vyrostou koncentrace organických látek. Z výzkumných dat za posledních dvacet let můžeme říct, že je nárůst o desetinu miligramu na litr za rok. Pokud dojde ke změně v povodí, např. odumře les nebo se změní zemědělské hospodaření, nárůst může být ještě rychlejší. Je jisté, že výroba pitné vody bude náročnější a dražší," říká Petr Porcal. Technologická řešení pro filtrování zvýšeného množství těchto nečistot však existují a provozovatelé a vlastníci úpraven se na nové podmínky mohou včas připravit.

Podklady o tom, jak se budou dál vyvíjet koncentrace organických látek v povodí, jim poskytnou předpovědní modely vědců. Ti vytvoří doporučené manipulační řády vodárenských nádrží a optimalizační opatření na míru třem jihočeským úpravnám pitné vody (Plav na Českobudějovicku, Studená na Jindřichohradecku a Písek), které poslouží jako modelové příklady. Výstupem výzkumného projektu pak bude obecný návod, jak sestavit manipulační řády pro jakékoli vodárenské nádrže a úpravny pitné vody. Českobudějovickým vědcům pomohou jejich norští kolegové, kteří již tuto problematiku zpracovali v obdobných podmínkách v Norsku.