"Jedná se o kostru jednoho muže a jedné ženy průměrného stáří kolem dvaceti let," informoval archeolog Husitského muzea v Táboře František Janda.

V roce 1620 město Tábor oblehlo císařské vojsko, kterému velel španělský generál Baltasar de Marradas y Vique, rodák z Valencie. Nejvyšších poct dosáhl v době třicetileté války, na jejímž počátku se zasloužil především o potlačení stavovského povstání v jižních Čechách. Táborští se mu vzdali až v 8. listopadu 1621 z prozaických důvodů. Táborská posádka totiž trpěla nedostatkem potravin.

Na kostry natrefila stavební firma HES při bagrování skalnatého podloží. Se "zpracováním" objevu pomáhá táborským archeologům antropoložka Erika Průchová, které se podařilo nalezené ostatky dopreparovat a vyzvednout. Až antropoložka svou práci dokončí, stanou se ostatky součástí depozitáře Husitského muzea.

Podle archeologa Františka Jandy se sice nejedná o vzácný nález, ale dokresluje představu o zdejším území. "Dnešní Tržní náměstí bylo původně zastavěno domy. Útoky Marradasovy armády byly v těchto místech prudké, shořely tu celá obydlí. Obě těla zde byla pohřbena provizorně. Nedokážeme však říct, zda patřila obráncům Tábora, nebo dobyvatelům," uzavřel František Janda.

Oprava opěrné zdi je investiční akcí města Tábor. Zeď, která drží svah pod Tržním náměstím, byla v havarijním stavu. Její technologicky náročná oprava za cenu 11,75 mil. Kč skončí v roce 2022.