"Jedná se o jedinečnou lokalitu starého třešňového sadu, na který navazuje biotop travnaté meze. Na části tohoto významného prvku územního systému ekologické stability (ÚSES), a to na svahu s převážně jižní expozicí, se vyskytuje teplomilná luční vegetace s mnoha zajímavými druhy hmyzu, zejména motýly. Proto bylo prostorové a druhové složení dosadby navrženo tak, aby odpovídalo ekologickým nárokům zde žijících živočišných a rostlinných společenstev," řekl David Schwedt z odboru životního prostředí, který s realizací projektu spolku pomáhal.

"Spousta stromů v biokoridoru odchází, proto jsme zde vysadili nové, aby místo, které živočichům poskytuje útočiště a potravu, bylo i nadále funkční. Starou zeleň jsme doplnili třešněmi, ořešáky, hrušněmi, jabloněmi nebo švestkami," doplnila Veronika Paluková ze spolku Voda a zeleň v Písku.

Před samotnou výsadbou zástupci odboru životního prostředí dobrovolníkům popsali význam prvků územního systému ekologické stability v krajině, jejich funkce a další souvislosti. Následovala praktická ukázka správného vysazení stromu, kterou předvedli zástupci předkladatele projektu společně s pracovníky firmy ARBORES CZ, která dodala sadební materiál. Do samotné výsadby se kromě dospělých pustily s nadšením i děti.

V rámci tohoto projektu bude také ošetřeno zdravotně bezpečnostním řezem 62 starých stromů rostoucích po celé ploše sadu. Počítá se také s komunitním vybudováním suchých skládaných valů z kamene nasbíraného na přilehlých polích, s instalací hmyzovišť přírodního rázu a instalací velké informační cedule z akátového dřeva na začátku biokoridoru. Součástí projektu je také zajištění následné péče o všechny nově vysazené dřeviny po dobu pěti let, včetně zálivky, doplňování mulče a zajištění tvarovacího řezu. "Vzhledem k nadregionálnímu významu biokoridoru s označením K114 považujeme zfunkčnění, byť jen třeba takto malé části ÚSES, za velký přínos v rámci postupného zvyšování ekologické stability krajiny Písecka," dodal David Schwedt.