"Vydali jsme se cestou posuzování vlivů více záměrů najednou proto, že před lety nebylo téměř možné některé samostatné záměry povolit. Narážely totiž na nějakou formu rušení evropsky významných druhů, zejména tetřeva hlušce. Zákon ukládá takovou situaci řešit právě posuzováním, a to včetně vyhodnocení kumulativního vlivu všech záměrů. Naší prioritou je zpřístupnit centrální část Šumavy a otevřít stezku Luzenským údolím k Modrému sloupu. O to usilují už třicet let nejen starostové na obou stranách hranice, politici, ale v posledních patnácti letech i Správa Národního parku Šumava. Ale pochopitelně chtěli jsme posunout dál i další záměry, které uvázly na mrtvém bodě právě pro absenci dostatečně široce pojatého posouzení," říká ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Vydáním stanoviska byl dnes završený mezistátní proces EIA, do kterého se zapojila řada subjektů včetně Německa a Rakouska. Na základě podkladů a informací uvedených a předložených do procesu EIA a vyjádření obdržených v průběhu procesu EIA vydalo MŽP souhlasné závazné stanovisko EIA pro 17 dílčích záměrů z celkem 38 posuzovaných. Konkrétně to jsou 3 rozhledny, 4 vyhlídky, 4 cyklistické stezky, 4 turistické stezky, vodní nádrž a záměr likvidace odpadních vod. Jedná se kupříkladu o potřebné cyklistické stezky v oblasti Kvildy či Modravy, novou vyhlídku na Borových Ladech nebo také nezbytný systém likvidace odpadních vod v restauraci na Březníku. Pro tyto záměry byly současně stanoveny podmínky k minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí, zejména k předmětům ochrany a celistvosti soustavy lokalit Natura 2000, např. specifikace období, kdy budou konkrétní záměry přístupné, technické řešení cyklostezek nebo monitoring vlivů zpřístupněných záměrů.

Realizace ostatních záměrů má v tuto chvíli významné dopady na přírodu v evropsky chráněných lokalitách soustavy Natura 2000 v národním parku, a to nejenom na české straně hranice, ale i v Bavorsku. Stanovisko EIA k těmto záměrům tak muselo být vydáno jako negativní. Cesta pro realizaci těchto záměrů tím však uzavřená není. Legislativa pamatuje i na ty případy, kdy je vyhodnocen významně negativní vliv záměru na lokality soustavy Natura 2000 tak, že umožňuje záměr realizovat za předpokladu, že neexistují pro realizaci jiná alternativní řešení, současně je prokázán převažující veřejný zájem na realizaci projektu a nakonec jsou zajištěna adekvátní kompenzační opatření za dopady realizace záměru na evropskou přírodu, chráněné druhy a stanoviště.

To se tedy týká i záměru přeshraniční stezky na Modrý sloup. "Negativní vlivy na tetřeva jsme předpokládali, proto jsme již do procesu EIA navrhli různá alternativní řešení, jak k otevření Modrého sloupu přistoupit, tzn. že jednu zákonnou povinnost máme již za sebou," říká ředitel parku Pavel Hubený. A dodává: "S ohledem na to, že otevření této stezky je dlouhodobě naším zájmem, ale i prioritním zájmem obcí na Šumavě i v Bavorském lese, bude nyní Správa Národního parku Šumava v souladu s uvedenými podmínkami zákona o ochraně přírody a krajiny připravovat další kroky směřující k získání potřebných povolení. Jednou z možností kompenzace negativních vlivů v případě otevření Modrého sloupu je úprava vymezení klidových území na jiném místě. Správa národního parku dnes bude návrh klidových území prezentovat obcím a budeme s nimi v následujících týdnech tento návrh, včetně možností zpřístupnění oblasti Modrého sloupu a nezbytné kompenzace, projednávat. Kompenzační opatření jsou pak stanovována samostatným rozhodnutím, kde bude mj. podmínkou i prokázání veřejného zájmu na otevření Modrého sloupu a kompenzační opatření musí zajistit, aby dopady rušení tetřeva hlušce nebo dalších druhů chráněných i evropskou legislativou při zpřístupnění oblasti Modrého sloupu byly adekvátně nahrazeny. Do řízení o stanovení kompenzačních opatření budou moci vstupovat dotčené obce, nevládní organizace a další dotčené subjekty," pokračuje Hubený. "Celý proces otevření Modrého sloupu samozřejmě ale ovlivní i rychlost projednání nové zonace a klidových území s obcemi," uzavírá ředitel Hubený.