"Stejně jako stát by i města a obce neměly své investice omezovat, ale naopak navyšovat. Vláda včera schválila novelu státního rozpočtu, která navyšuje výdaje státu o dalších 40 miliard korun. Na tyto výdaje si přitom stát neváhá půjčit na finančním trhu. Větší objem investic realizovaných na úrovni územních rozpočtů výrazně přispěje ke snížení negativních dopadů současné koronavirové krize do ekonomiky celého státu. Investice jsou motorem ekonomiky, proto se na nich musejí podílet také samosprávy. Ty mohou zapojit do financování své rezervy a v případě potřeby využít v současné době levných úvěrů," uvádí ministryně financí Alena Schillerová.

Obce a kraje mají na svých bankovních účtech celkem 302 mld. Kč. Hospodaření územních samospráv skončilo v loňském roce přebytkem ve výši 31,4 mld. Kč. Územní samosprávy tak mohou bez obav realizovat rozvojové záměry předpokládané pro letošní rok, a to i v případě meziročního poklesu daňových příjmů obcí a krajů.

Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření již osmým rokem po sobě skončilo v přebytku. Za rok 2019 to bylo téměř 32 miliard, což je historicky druhý nejlepší výsledek. Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy, které loni přesáhly částku 320 miliard korun. Investice obcí a krajů v loňském roce dosáhly 123,6 mld. Kč.

"Územní samosprávy mají, a to i přes letošní očekávaný pokles daňových příjmů, dostatek prostředků na investice do svého rozvoje. A rozhodně by na něj neměly rezignovat. MF proto očekává ze strany samospráv vyšší investice i v letošním roce, aby tak i svým dílem přispěly k nastartování české ekonomiky," vysvětluje ministryně financí.

Sdílené daně představují 70 % celkových příjmů obcí a zhruba třetinu příjmů krajů. Pokles celostátního daňového inkasa tak bude znamenat i pokles jejich rozpočtových příjmů. Podmínky hospodaření v letošním roce budou v důsledku současné situace odlišné od předchozích let, kdy obce a města vykazovaly dynamický meziroční nárůst celkových příjmů.

Z aktuálních predikcí však vyplývá, že meziroční pokles sdílených daňových příjmů obcí a krajů by se mohl pohybovat pouze kolem 10 %. I přes tuto nepříznivou prognózu by samosprávy neměly mít problém realizovat své plánované investice. Předpokladem ale je, že využijí své rezervy. To znamená prostředky uspořené v důsledku bezprecedentního růstu daňových příjmů v minulých letech.

Daňové příjmy patří mezi nejdůležitější zdroje financování samospráv a jsou rozdělovány na základě zákona o rozpočtovém určení daní. Poslední změnou v tomto zákoně bylo navýšení podílu na DPH pro obce na DPH na 23,58 % s účinností od 1. ledna 2018.

"Ministerstvo ani vláda v tuto chvíli rozhodně nebude navrhovat žádnou úpravu rozpočtového určení daní v neprospěch územních samospráv. Obce a kraje se tak nemusí obávat o své zákonem dané příjmy," doplňuje Alena Schillerová.

Pokud se obec rozhodne krátit svůj rozpočet, pak tak činí výlučně na základě svého vlastního rozhodnutí. Ministerstvo financí ale obce a také kraje vybízí, aby své rozpočty nekrátily a pro financování svých investičních aktivit využily prostředky na svých bankovních účtech či levné bankovní úvěry.

V této souvislosti Ministerstvo financí rovněž připomíná, že fiskální pravidlo rozpočtové odpovědnosti obcím nestanovuje strop zadlužení. Pouze určuje výši minimálních splátek dluhu v případě překročení stanovené hranice. Proto ani toto pravidlo není překážkou pro investování.

"V dnešní době tak hlavním úkolem starostů a primátorů bude přesvědčit své kolegy v zastupitelstvech, aby právě zvýšenou investiční aktivitou podpořili hospodářský rozvoj jak své obce, tak ve výsledku i celé České republiky," uzavírá ministryně financí.