Slavnostní otevření památníku se uskutečnilo za účasti prezidenta republiky Petra Pavla, předsedy vlády Petra Fialy, ministra kultury Martina Baxy, ředitelky MRK Jany Horváthové, ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové a dalších významných osobností politiky a kultury. Z řad hostů byli přítomni velvyslanci zastupitelstev států v ČR, velvyslanec SRN Andreas Künne, velvyslanec Norského království Victor Ronnenberg, zmocněnec pro vztahy s židovskými organizacemi, otázky antisemitismu a mezinárodní záležitosti připomínky holocaustu Sintů a Romů ve Spolkovém ministerstvu zahraničí v Berlíně Robert Klinke, zástupkyně velvyslance Velké Británie v Praze Kate Davenport, velvyslanec USA Bijan Sabet, velvyslanec Dánska Royal Danish Embassy Soren Kelstrup a další významní hosté, ředitelé kulturních institucí, pozůstalí po obětech, církevní představitelé, představitelé židovských organizací, zástupci organizací a spolků a další.

"Stát zde je pro mě velkou poctou a také nesmírnou radostí. Jsem šťastný, že se dnes po desítkách let zdárně završuje komplikovaná cesta ke vzniku památníku romského holocaustu, že byl splacen dluh, že byla zacelena díra v naší historické paměti," řekl ministr kultury Martin Baxa.

Místo tábora v Letech u Písku je spojeno s dlouhou a pohnutou minulostí. Jedná se o autentické místo, kde v letech 1942-1943 fungoval protektorátní, tzv. cikánský tábor. Tento prostor sloužil k násilné koncentraci převážně českých Romů a Sintů před jejich deportací do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau.

V táboře byly vězněny celé rodiny včetně malých dětí a starých lidí a pod dohledem ozbrojených dozorců zde museli snášet nehumánní životní podmínky. Podle posledních výsledků historického bádání prošlo letským táborem 1294 osob, z nichž nejméně 335 zde zahynulo. Převážná část obětí je pohřbena v provizorním pohřebišti v blízkosti tábora. Samotné budovy tábora byly po posledním hromadném transportu ještě v roce 1943 srovnány se zemí a vypáleny.

"Po válce se o vraždění českých a moravských Romů, natož o spolupodílu protektorátních úřadů nemluvilo, během komunistické diktatury samozřejmě také ne a Romové byli i nadále obětí sociální segregace. V devadesátých letech vzniklo Muzeum romské kultury a začalo úsilí o vybudování pamětních míst v Kunštátu u Hodonína a zde v Letech. Dnes zde tedy stojíme po více než třiceti let debat. Pevně věřím, že i tento památník přispěje k tomu, že lépe pochopíme vlastní historii a přijmeme zodpovědnost za minulost," dodal ministr kultury.

Nový památník je místem mezinárodního významu a propojuje existující Kulturní památku Lety s místem bývalého tábora. Jeho ideou je přímo na místě utrpení připomínat památku vězněných, informovat a vzdělávat o dění před a během II. světové války i o dopadu nacistické genocidy na romské komunity v českých zemích.

Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách se pro veřejnost otevře poprvé v neděli 12. 5. 2024 - tedy ve stejný den, kdy se u nouzového pohřebiště v bezprostřední blízkosti Památníku koná tradiční pietní akt k uctění památky obětí holokaustu Romů a Sintů. Součástí Památníku je nové pietní místo i Návštěvnické centrum se stálou expozicí Paměť místa a místo paměti. Ta pomocí autentických vzpomínek pamětníků přiblíží návštěvníkům historický kontext i bolest jednotlivců a podává i materiální svědectví o českých Romech a Sintech vězněných v táboře. Díky venkovní stálé expozici - Stezce paměti - pak Památník bude plnit svou edukační funkci celoročně.

Celý projekt byl realizován v partnerství s organizací The Falstad Centre z Norska, jež má zkušenosti se zajištěním obdobných expozic a vzdělávacích programů. Dalšími partnery projektu jsou obec Lety a Západočeská Univerzita v Plzni. Projekt je podpořen také Ministerstvem kultury a Ministerstvem financí ČR.