Na tomto místě pronesl projev starosta města Jan Mlčák: "Nikdy v nedávné minulosti nebyl tak naléhavý apel na mír jako v těchto dnech. A tak vyslovuji nahlas přání, ať se mír do Evropy rychle vrátí, ať to není mír, který bude vykoupen tak vysokou cenou jako mír 8. května roku 1945," zaznělo mimo jiné v projevu. Celý proslov si můžete přečíst níže.

Oslavy Dne vítězství začaly v 8:30 v Panské ulici u pamětní desky posledních obětí 2. světové války v našem městě. K vyhasnutí pěti lidských životů - čtyř mužů a jedné ženy došlo 5. května 1945 v době, kdy o porážce nacismu nepanují žádné pochyby. Panskou ulicí přenášel směrem ke Klášterské ulici mladý student Jan Cirhan na každém rameni několik pušek. Skupina německých vojáků se dožadovala jejich vydání, znenadání došlo k roztržce, nekontrolovaným výstřelům. Po šarvátce zůstalo ležet na ulici pět mrtvých. Další zastavení proběhlo u památníku letců na nábřeží Ladislava Stehny, kde pronesl projev předseda Klubu historie letectví Jindřichův Hradec Vladislav Burian, který připomněl zásluhy českých letců v bojích během 2. světové války. Třetím pietním místem byl rodný dům Františka Peltána ve Zbuzanech, kde u pamětní desky promluvil Petr Pokovba z Československé obce legionářské - jednoty bratra Stanislava Berana. František Peltán byl účastník československého protinacistického odboje, spolupracoval jako radiotelegrafista s odbojovou skupinou Tři králové. Hlavní pietní akt začal v 9:45 u památníku v Mertových sadech za zpěvu Pěveckého sboru Smetana. Poté pronesl projev starosta Jindřichova Hradce Jan Mlčák a vše zakončil zpěvem české národní hymny opět Pěvecký sbor Smetana. Poslední část oslav proběhla na městském hřbitově, kde u hrobu Rudoarmějců promluvil velitel 44. lehkého motorizovaného praporu podplukovníka Jakub Kábele. Dalším zastavením byl hrob Jana Cirhana, o kterém byla řeč už v Panské ulici, zde promluvil Stanislav Mrvka z místní Československé obce legionářské. Poslední krátké zastavení pak proběhlo u hrobu Rudolfa Zimy, který byl vojenský letec z povolání, zúčastnil se již leteckých bojů ve Francii, pak bojoval v řadách 310. stíhací perutě RAF ve Velké Británii. Od června 1941 do konce války byl leteckým instruktorem a sloužil ve výcvikových střediscích v Anglii a v Kanadě. Jeho osud připomněl Vladislav Burian z Klubu historie letectví Jindřichův Hradec.

Akci pořádalo město Jindřichův Hradec ve spolupráci se 44. lehkým motorizovaným praporem, Klubem historie letectví, Československou obcí legionářskou - Jednotou bratra Stanislava Berana, Klubem výsadkových veteránů při 44. lehkém motorizovaném praporu a Pěveckým sborem Smetana.