Nový domov našla zvířata u náhradních chovatelů, město vyjde péče o ně řádově na 300.000 korun měsíčně. Část sice město získalo zpět z dotačního programu Státního zemědělského intervenčního fondu, dotace je ale omezená, vztahuje se totiž jenom na koně a skot. Prachatice tak požádaly ombudsmana, zda by se zajištěním financí nepomohl.

Ombudsman se obrátil na Ministerstvo zemědělství, aby zvážilo, zda by například bylo možné upravit podmínky dotačního programu. Ministerstvo uvedlo, že v současné době nemá možnost, jak úřadu peníze poskytnout. Zároveň ale upozornilo, že podle zákona na ochranu zvířat proti týrání není úřad ten, kdo by měl v konečném důsledku náklady náhradní péče hradit. Vynaložené náklady je povinen zaplatit ten, kdo zvířata týral. Úřad tak může tyto náklady vymáhat i exekučně. Město se také může pokusit projednat se současnými vlastníky, aby týraná zvířata převedli novým chovatelům.

"Z mých předchozích šetření jsou mi známy případy, kdy úřady o odebrání zvířat do náhradní péče nerozhodly nebo se zdráhaly rozhodnout právě kvůli tomu, že neměly zajištěny finanční prostředky na zaplacení služeb náhradních chovatelů," uvedl ombudsman Stanislav Křeček a dodal: "Proto oceňuji postup úřadu Prachatice, který je příkladem dobré správy. Městský úřad rychle a účinně zamezil týrání zvířat."

Ombudsman doporučil městskému úřadu, aby zvířata převedl z předběžné do klasické náhradní péče a následně, aby přikázal vlastníkům zaplatit náklady náhradní péče. Neuhradí-li vlastník tyto náklady do tří měsíců, je možné zvířata převést do majetku státu.

Situaci obcí s placením péče o odebraná zvířata zlepšila od letošního února novela zákona na ochranu zvířat proti týrání. Jakmile náklady na péči o zvířata odebraná jednomu chovateli přesáhnou 200.000 korun, další peníze na předběžnou náhradní péči už obcím proplácí Ministerstvo zemědělství. V Prachaticích ovšem zvířata chovateli odebrali vloni říjnu tedy ještě účinností novely a na peníze tak nemají nárok.