V malochovu se původně nacházelo zhruba 40 kusů kura domácího. Chovatel nahlásil krajské veterinární správě hromadný úhyn deseti kusů v průběhu jednoho dne. Veterinární inspektoři provedli neprodleně na místě epizootologické šetření, během něhož zjistili, že zbývající drůbež vykazuje příznaky typické pro ptačí chřipku, odebrali vzorky a ty odeslali k vyšetření do Státního veterinárního ústavu. Vyšetření následně potvrdilo, že se jedná o ptačí chřipku subtypu H5N1. Drůbež byla v kontaktu s volně žijícími vodními ptáky na nedalekém toku řeky Nežárky.

Zbývající drůbež v chovu byla dnes v souladu s legislativou utracena. Dle výsledku stanovení patogenity viru budou po víkendu vytyčena uzavřená pásma okolo ohniska nákazy a v nich nařízena mimořádná veterinární opatření

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry aviární influenzy způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. V chovech drůbeže tím způsobují významné přímé i nepřímé ekonomické ztráty.

"Státní veterinární správa apeluje na všechny chovatele drůbeže, aby důsledně dodržovali zásady biologické bezpečnosti ve svých chovech," uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Tyto zásady spočívají zejména v zabránění přímému kontaktu drůbeže s vodními volně žijícími ptáky, zabránění přístupu volně žijících ptáků ke krmivu a vodě a ochraně krmiva a vody před znečištěním trusem těchto ptáků. Neméně důležité je sledovat zdravotní stav drůbeže a všech dalších v zajetí chovaných ptáků. Případné změny zdravotního stavu či zvýšený úhyn ptáků je nutné hlásit místně příslušné krajské veterinární správě.

V současné době dochází v Evropě k výraznému nárůstu počtu nových ohnisek ptačí chřipky, a to jak u volně žijících ptáků, tak v chovech. Volně žijící ptáci, zejména vodní, představují přirozený rezervoár viru v přírodě a při aktuálně probíhající migraci volně žijícího ptactva se nebezpečí zavlečení nákazy do chovů drůbeže vždy výrazně zvyšuje. Na rozdíl od začátku roku 2021, kdy byl potvrzován zejména subtyp H5N8, je nyní dominantním cirkulujícím subtypem v Evropě subtyp H5N1. Ten je považován za subtyp se zoonotickým potenciálem. To znamená, že existuje možnost jeho přenosu na člověka.