Téměř třetina Jihočechů (31 %) vůbec netuší, jak vysokou hladinu cholesterolu mají. Ukázal to výzkum, který provedla společnost Sanofi. "Mezi mladými lidmi do 29 let nezná svoji hladinu cholesterolu dokonce 56 % respondentů," uvedl Filip Hrubý, tiskový mluvčí skupiny Sanofi ČR, do níž patří i firma Zentiva. Přitom znalost vlastního cholesterolu je pro pacienty klíčová při předcházení kardiovaskulárních chorob.

"Je zarážející, že i po mnoha letech veřejné diskuse o důležitosti znalosti a sledování hladin cholesterolu, který je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů oběhových onemocnění, stále vysoké procento populace svou aktuální hodnotu nezná," komentuje výzkum doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České společnosti pro aterosklerózu. Zároveň zdůrazňuje fakt, že jde o údaje, které o sobě uvádějí sami respondenti. "Platí, že v průzkumech se lidé spíše vylepšují, takže lze počítat s tím, že reálně je situace ještě horší. Když tedy respondent uvádí, že zná svou hladinu cholesterolu nebo chodí na prohlídky, ještě to nemusí být pravda," upozorňuje lékař.

Tím si vysvětluje i fakt, že zvýšenou hladinu cholesterolu přiznalo v průzkumu jen 10 % respondentů. Zatímco statistiky ministerstva zdravotnictví uvádějí, že problémy s cholesterolem má zhruba 80 % českých mužů a 70 % žen. "Troufám si tvrdit, že je vyloženě nepravděpodobné, aby polovina z oslovených měla hladiny cholesterolu v požadovaném rozmezí," upozorňuje docent Vrablík na fakt, že 59 % respondentů uvedlo, že má hladinu cholesterolu v pořádku.

Pacientům, kterým byly nadměrné hodnoty cholesterolu zjištěny, lékaři obvykle nařídili pravidelný pohyb (v 87 % případů) a nízkotučnou dietu (v 71 %). Většina lidí má ale s jejich dodržováním problémy. Nikdo z dotazovaných nemocných v kraji dietu spolehlivě nedodržuje, 83 % se snaží, ale občas zhřeší. "Nízká úroveň dodržování doporučení ke snížení hladin cholesterolu v krvi představuje rovněž dlouhodobý problém. Přitom včasná snaha o zlepšení rizikového profilu jednoznačně zabraňuje předčasným manifestacím cévních příhod," říká docent Vrablík.

Prevence se podceňuje
Hladinu cholesterolu by lidé měli zjistit na pravidelných preventivních kontrolách u obvodního lékaře. Ne každý se jich však účastní. Z průzkumu vyplynulo, že 62 % dospělých v Jihočeském kraji ví, že by každé dva roky měli tuto prohlídku absolvovat. Ale jen 40 % dotazovaných na ně zde skutečně pravidelně chodí. Naopak 19 % lidí preventivní prohlídky neabsolvuje vůbec. ,i>"ČR má velmi rozvinutý systém preventivní péče hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Ale, jak vyplývá z průzkumu, i přes všechny snahy o něm řada lidí neví a/nebo ho nevyužívá," konstatuje docent Vrablík.
Zájem o preventivní prohlídky nicméně výrazně stoupá s věkem. Průzkum ukázal, že pravidelné návštěvy lékaře ignoruje téměř polovina (44 %) lidí do 29 let. Naopak mezi lidmi staršími 60 let má stejný přístup jen 17 %.

Nedostatek pohybu
Přesně opačnou tendenci průzkum ukázal v otázkách zdravého životního stylu. "Sportuje 79 % mladých do 29 let, ale ve věku 45-59 let již jen každý šestý," říká Filip Hrubý. Z celkového pohledu na statistiku však vyplývá, že pouze čtyři z deseti obyvatel regionu pravidelně sportují alespoň dvakrát týdně. S poklesem sportovních aktivit pak souvisí i vzrůst tělesné hmotnosti. Téměř polovina Jihočechů (40 %) trpí podle průzkumu nadváhou. Přiznalo ji 22 % respondentů ve věku 15-29 let, mezi seniory pak ale každý druhý. O zdravou skladbu stravy se podle svých slov snaží 57 % Jihočechů, a to 67 % žen a 45 % mužů.

Podle Světové zdravotnické organizace nemoci srdce a cév připraví ročně o život zhruba 17 miliónů lidí. V jihočeském regionu si však rizika spojená s nezdravým životním stylem a zvýšeným cholesterolem uvědomuje jen polovina dospělých. "Výzkum ukázal, že 22 % Jihočechů vnímá zvýšenou hladinu cholesterolu jako trochu nebezpečnou. Podle 2 % obyvatel pak není nebezpečná vůbec," zmiňuje Filip Hrubý.

Drahá léčba
Nejsou to jen pacienti, koho nemoci srdce a cév trápí. Nárůst kardiovaskulárních chorob je velkým břemenem i pro zdravotní systémy. Podle European Heart Network stály v roce 2009 ekonomiku Evropské unie 196 miliard Eur. V USA se náklady spojené s léčbou těchto kardiovaskulárních chorob pohybují okolo 273 miliard ročně, ovšem podle předpokladů American Heart Association by se do roku 2030 mohly ztrojnásobit na 818 miliard dolarů.

V České republice zůstávají podle Ministerstva zdravotnictví kardiovaskulární choroby dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí, podléhá jim 50 % populace. "A nevyvážený poměr krevních tuků byl zjištěn u zhruba 80 % dospělých mužů a 70 % žen, jak uvádí jejich Zpráva o zdraví obyvatel České republiky za rok 2014," připomíná Filip Hrubý.