"Zápas s kůrovcem prohráváme, ačkoli Jihočeský kraj dělá maximum pro to, aby skóre otočil. Těžko můžeme bojovat proti kalamitě, když národní park Šumava, který zaujímá velkou část postiženého území, odmítá jakýkoli zásah. Kůrovec se šíří ve stále větším množství. Je nebezpečím pro všechny lesy v okolí národního parku Šumava. Přesvědčí nás o tom pohled ze silnice na Strážný," říká hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská.

V Německu a Rakousku jsou stromy napadené kůrovcem pokáceny a odklizeny co nejdříve, tak aby lýkožrout neměl čas infikovat okolní stromy. Rada NP Šumava naproti tomu schválila od roku 2020 novou zonaci, která může ve výsledku znamenat rozšíření bezzásahových zón na 52,3 procenta jeho území. "Až se tak stane, ztratíme nad kůrovcem kontrolu úplně. Kůrovec dnes už není jen lokálním tématem, ale je třeba ho řešit na evropské úrovni. My se musíme pokusit zachránit alespoň ten poslední zbytek, který máme. Národní park nutně potřebuje plán péče s výhledem na několik dalších desítek let. Sucho, se kterým se potýkáme, bude mít dopad na změnu celého ekosystému. Přitom les je v boji proti suchu klíčovým prvkem. My musíme myslet minimálně 70 až 80 let dopředu," vysvětluje hejtmanka Stráská.

Ministerstvo životního prostředí má posoudit stanovisko Rady NP Šumava, kterým by se rozšířily bezzásahové zóny na většině jeho území na 15 let. Jihočeský kraj, zástupci Kraje Vysočina i zahraniční partneři se dohodli na společném postupu a budou apelovat na vlády svých zemí, aby přikročily k razantnějším opatřením proti kůrovci, suchu a změnám klimatu.